|
Tomáš Pokorný měl ve svém profesním životě velké štěstí. Spojil fanouškovství se svojí prací. Místo v autobuse výpravy mu nikdo neobsadí, sedí totiž za volantem. A pro jeho cesty se mu hodí se mu i další záliba – amatérské fotografování.
Jak jste se vůbec k tomu, že jezdíte se Slavií dostal?
„Před čtyřmi lety přišla pro naši firmu nabídka zajistit dopravu Slavie na zápas. Nabídku jsem s radostí přijal. Poprvé jsem vezl mužstvo z Edenu do Ostravy, bylo to ještě s trenérem Beránkem. Postupem času jsem jezdil se Slavií nejvíc právě já, myslím, že to bylo i na přání klubu. Letos už to bude pátý rok.”
Byl jste před první cestou nervózní?
„Bylo to zvláštní, já jsem velký slávista a najednou všechny hvězdy jako Honza Suchopárek, Radek Bejbl, Radek Černý a Pavel Kuka seděly v mém autobusu. Byla to neuvěřitelná atmosféra, samozřejmě, že jsem se snažil neudělat žádnou chybu. Pro mne jako fanouška to bylo naprosto super.”
Takže se práce spojila s fanouškovstvím.
„Už to člověk jako práci ani nebere. Chodívám na zápasy, na tréninky. Je to spíš pracovní odpočinek.”
Jaká bývá na cestách atmosféra?
„Když se jede někam na delší cestu, tak se vyjíždí o den napřed, takže atmosféra je taková normální. Pouští se filmy, dvdéčka. To napětí kolem zápasu přichází až další den. To už se většinou hraje jenom hudba. Cesta do Prahy je samozřejmě úplně jiná, když se vyhraje, nebo když se vracíme bez bodů. Někdy bývá i hodně špatná nálada.”
Kdo byl naebo bývá na cestách největším bavičem?
„Pavel Řehák, jednoznačně. To je velký hecíř, slávista tělem i duší. Hodně zábavy obstarává i Venca Petrák. S tím si také velice dobře rozumíme.”
Kde jste byli se Slavii autobusem nejdál?
„Nejdál bylo asi soustředění ve Francii s panem Jarolímem. Vyzvedli jsme kluky v Paříži na letišti a pak už jsme jezdili po Francii, kluci tomu říkali Tour de France. Když se hraje pohár, tak tým samozřejmě letí. Ale to většinou jedu s nimi, s fanklubem. Vloni jsem byl například v Hamburku i v Bruselu.”
Takovou práci vám kamarádi musejí závidět...
„Tchán je velký slávista, to víte, že i ostatní kamarádi se o všechno zajímají. Ale doma si mne moje dcery a manželka moc neužijí, přes týden jezdím mezinárodní linky, o víkendu fotbal. To se nedá asi dělat jako běžná práce, to člověka musí bavit.”
Prožíváte i nějaké vypjaté okamžiky?
„No vypjaté...to ani ne. Třeba na soustředění v Německu bývá někdy složité dobře načasovat cestu, aby se to stihlo, nezůstali jsme v koloně, nebo zase nebyli na stadionu moc brzy. U nás to většinou jde. Zatím jsme všude přijeli včas.”
Máte nějakou vtipnou příhodu? Nechtěl někdo například řídit autobus?
„Pavel Kuka, teď v Seefeldu s ním jezdil i Venca Petrák. I trenér Beránek si to nenechal ujít. Všem to šlo velice dobře. Pan Petrák kdysi dávno jezdil s nákladním autem, ten by se zaučil rychle, stačilo by mu deset kilometrů.”
Právě ze Seefeldu jste pro oficiální web pořídil mnoho snímků, to je váš druhý koníček?
„Fotím už od malička, všude a všechno. Dřív jsem si je pořizoval pro sebe, teď už na cedéčko, občas dávám fotky i fotbalistům.”
Tomáš Pokorný vybral ze svého bohatého archivu i několik snímků pro naše čtenáře.
|
;)
;)
;)
;)
;)
;)
;)
;)